Vystavěli jsme si svůj Babylon,plný rozpustilého ryku...
Láska, ten cit úchvatný, velkolepý, hory přenášející, konejšivý jako horský potůček v kamenné pustině...
Labyrintem lesních cest – dám se vést.V tom tichu zasněžených stromů své srdce...
Samota je krutá uprostřed dostatku.Pláče jak meluzína v nocích bezesných...
Jiskry slunce ve větvích borovic –zátiší dětství a pokojného života…
V tabulkách oken svíce adventního věnce násobí svá světla.V plamíncích ohně vzpomínky přitančí…
Něha zavěšená v jehličí,korálky vody ztuhly mrazem...
